Je to nějaký rok zpátky, co jsem přijala pozvání na přátelskou návštěvu v roubence na stráni v Harrachově. Tak jsme s dcerou a širší rodinou vyrazili. Bylo to fajn setkání s přáteli na jedno odpoledne. Nemyslela jsem si ale, že se zážitek o t i s k n e tak hluboko do mého nitra.
Kromě krásného výhledu na luka a stráně Krkonoš (bylo léto), nás kamarádi zavedli i ke zvláštní dřevěné boudě. Z přední strany byl zabudován včelín – přesně několik včelstev.
Fór byl v tom, že se do domečku dalo vejít a posedět. Říká se tomu odborně API terapie, včelí domky.
Sedla jsem si, zavřela oči. Krásná vůně vosku se linula prostorem a ten všudypřítomný uvolňující hukot v hlavě ze bzučení včel!
Vybavil se mi zážitek z lektorského jóga kurzu, který jsem absolvovala v Thajsku.
Jeden ze způsobu meditace dechem Bhramari Pranayama (bee breath), který mi úplně autenticky sepnul v tomto včelím domečku…
O pár let později jsem dostala od své rodiny pole a moje myšlenky se začaly zhmotňovat.
Já mám kus půdy, přátelé včely a včely potřebují květné louky a biopásy a my lidé potřebujeme mít kde
r o z j í m a t a relaxovat – kde, ve včelím domku : ) Kruh je uzavřen! Já se těším, že se třeba za rok, dva potkáme ve včelím domku na květné louce v Polabí!
Držte mi palce. Já se přihlásím až bude hotovo ; )
Pokud by se někdo chtěl seznámit se „včelím dechem“, doporučuji